Hlavní stránka
Podlahy
- Podrobnosti
- Kategorie: Stavba domu
- Zveřejněno: 8. 3. 2020 7:38
- Zobrazení: 1073
Dost bylo betonu - je na čase opatřit jej finálním povrchem. SDK je hotov, převážně vymalováno, takže je jasné, že čas se nachýlil. Výhodou betonu je, že pokud je rovný (a to je), není třeba dalších úprav a je možné rovnou začít pokládat.
Tedy samozřejmě ne uplně rovnou - při práci na SDK i při malování se občas nějaký ten bobek tmelu či jiná nečistota leckde najde a spousta prachu, nepořádku, takže nejdříve poctivě seškrabat co drží, zamést, vyluxovat, 2x zkontrolovat a kde bude dlažba, tak i napenetrovat, nebo opatřit (v koupelně například) hydroizolační stěrkou.
Ale hezky po pořádku - nejdříve něco o vybraných podlahových krytinách. Polovinu povrchů chceme udělat z dlažby, což spolu s lepidlem dělá asi 10-11mm tloušťky. Pokud bychom chěli do zbytku místností udělat lepený vinil, asi bychom se nevyhnuli použití nivelačky - mimo jiné kvůli tomu, že jinak by vznikly výškově odlišná místa a tomu se chceme vyhnout. Uplně nejjednodušší tedy bude použít shodně vysoké typy podlah a protože vinil je prostě dneska téměř jasná volba, našel jsem RS-Click, což je svého druhu plovoucí podlaha, která má integrovanou korkovou podložku a na vrchni straně právě klasický vynil. Tím, že je tloušťka podlahy shodná s tloušťkou dlažby je v podstatě vyřešeno - může se klást rovnou na beton.
První práce byla podlaha v horní koupelně, protože se tam musí udělat hydroizolace (i po obvodu) a pak tam přijde rekuperace a bojler, protože potřebujeme topit a větrat. A to vše dříve, než se nám podaří koupelnu dokončit pomocí obkladů. Po montáži bojleru a rekuperace se totiž bude ještě dokončovat obestavba pomocí SDK a teprve pak obklady.
Pak hned přišla na řadu podlaha v kuchyni - dorazí spodní skříňky a bude se montovat první část kuchyně, takže musí být podlahy hotové. Tady jsme se trochu unáhlili a podlaha skončila v jídelně a měla pokračovat vinilem, ale natolik se nám ta dlažba zalíbila, že padlo rozhodnutí dokoupit jí a dotáhnout i zbytek obýváku. To ovšem znamenalo vymlátit necelé dlaždice z již vyspárované části a napojit to celými. Takže jsem strávil pár perných hodin odstraňováním spárovačky na fungl nově položené podlaze a odstraňováním 2 ze 3 dlaždic na celou šířku místnosti. Vznikl tak zubatý konec, na kterém bylo možné navázat a dopoložit to celé. To naštěstí klaplo včetně zakomponování dilatačních lišt nad dilatační spáry.
Pokračovalo se chodbou, protože zase byla honička se schodištěm, které by mělo dorazit a to je samonosné a bude opět na hotové dlažbě. Ale to už byla víceméně rutina.
Pokračovalo se vinilem - tedy jeho plovoucí variantou, která vyžaduje pouze fólii jako podložku (kvůli kluzným vlastnostem) a jinak má integrovanou korkovou podložku pro eliminaci drobných nerovností. Ta je nakonec pouze ve 4 místnostech (když nepočítám šatny) - v dětském pokojíku, ložnici, pracovně a pokoji pro hosty. Na vypucovaný a čistě vyluxovaný beton se položila fólie, pak podlaha a nakonec se instalovaly lišty. Celá místnost se tak rozsvítila, protože už bylo vymalováno.
Jedna z posledních podlah byla ta na WC, protože WC nutně potřebujeme zprovoznit. Byla zvolena bílá dlažba, což je dost náročné na údržbu, ale nechali jsme návrh na synovi a nechtěli mu do toho zasahovat. Pokládka byla na koso. Jediné co zbývá (v domě) je z hlediska podlah spodní koupelna, kde je zatím provizorní dílna a sklad materiálu a bude ještě chvíli trvat, než na ní dojde.
