Hlavní stránka
Bojler a vytápění z bojleru
- Podrobnosti
- Kategorie: Stavba domu
- Zveřejněno: 22. 2. 2020 13:10
- Zobrazení: 1238
Vytápění bojlerem ? Co je to za blbost ? Tak takto asi bude reagovat každý, kdo si to přečte a nedá příležitost bližšímu vysvětlení. Samozřejmě se nepoužívá teplá voda z bojleru a nehoní se trubkama podlahového topení. Pouze je v horní části bojleru instalována spirála, která umožňuje teplo odebírat (krást).
K tomu aby to fungovalo je ale nejprve potřeba mít instalovaný bojler. Jeho umístění v horní koupelně není ideální a to nejen kvůli výměně, ale i kvůli potenciální havárii a vytopení. Zatímco s tím prvním toho moc nenadělám, můžu pod bojler vytvořit nějakou vanu a svést ji do odpadu, případně to celé napojit na zabezpečovačku a snímat vlhkost pod bojlerem a samozřejmě se snažit výměnou anody udržet bojler v chodu co nejdéle. Umístění je dáno tím, že dolní koupena má být bezbariérová, takže tam není místo a zde v horní koupeně je zřízena jakási technická zástěna, kde je i rekuperace, takže je to všechno pěkně pohromadě.
Bojler je navíc opatřen druhou stejnosměrnou spirálou pro natápění pomocí fotovoltaiky (ostrovní systém bez střídače, napojený vesměs napřímo na spirálu). Dvojí termostat pak umožňuje vyvážit zdroj ze slunce a ze sítě. Fotovoltaiku zatím nemáme, ale kvůli dodržení využití obnovitelných zdrojů v PEN-B ji asi pro kolaudaci budou vyžadovat.
Jak už jsem zmínil jinde, bojler nahoru putoval ještě bez schodiště po lešení instalovaném ve schodišťové šachtě a opět jsme to zvládli ve dvou s manželkou. Pak nějakou dobu stál v ložnici a čekal na připravu samonosné konstrukce určené k jeho zavěšení. Proč tak složitě ? Zavěšení je na SDK příčku, kterou nelze do stropu ze štěpkocementu ukotvit bůhví jak. Možná by to UA profily a vhodné kotvení nějak vyřešily, ale mám rád jisotu, takže měření, silnostěnné jekly, svařování, povrchovka a montáž konstrukce na místo a bojler se po zavěšení do ní opírá jen do podlahy, která je v daném místě i zesílena doplňkovým trámem a podpěrou v hlavní stěně. Asi by to uneslo 4 takové bojlery.
Celá konstrukce přijde obložit sádrokartonem a bude na ní napojena předstěna oddělující prostor s rekuperací od zbytku koupelny. Až to bude dokončeno, bude vidět jen čelní strana bojleru a nic víc.
Instalatéři již přišli k zavěšenému bojleru, takže řešili již "pouze" napojení topného okruhu a připojení na teplou a studenou vodu. Zatímco okruh vody moc zajímavý není, ten topný rozhodně zajímavý je. Je ořezaný na kost v podstatě podle ideového schématu výrobce bojleru. Původně byl instalován obyčejný trojcestný ventil s ručním ovládáním, ale tím se teplota regulovat nedá, funguje příliš skokově a na velkém rozsahu, takže jsem požádal o jeho výměnu za termostatický trojcestný ventil. Ten mixuje v případě potřeby do cirkulující topné vody takové množství horké vody ze spirály, aby topná voda měla nastavenou teplotu. Po této úpravě to již funguje jak má a bez potřeby další elektronické regulace.
Tady bych se rád zastavil a popsal blíže vlastnosti takového topného systému. Je jasné, že to může fungovat pouze u domů s extrémně nízkou tepelnou ztrátou (náš by se měl výpočtově pohybovat kolem 2kW za opravdových mrazů). Takový topný systém je charakteristický velmi nízkou teplotou topné vody - reálně nám vstupovala do topného okruhu voda jen o 2 stupně teplejší, než byla teplota interiéru a vracela se ochlazená maximálně o jeden stupeň. A to při roztečích trubek podlahového topení 25cm dole a 30cm v patře (výpočtově by stačilo 30cm a 40cm). Takový systém nejen, že se nedá regulovat, protože každá změna o jediný stupeň dolů trvá 24 hodin a nahoru to výkonově taky není žádná skovová změna, ale hlavně regulaci vůbec nepotřebuje, protože zde začíná fungovat takzvaná samoregulace. O té si v systémech s vysokou teplotou topné vody lze tak maximálně snít - tady je to realita. Dejme tomu, že chceme mít doma 23 stupňů a tedy topnou vodu nastavíme na 25 stupňů. Venku máme teplotu, která způsobuje, že to celé funguje vyrovnaně. Co když se něco změní - najednou začne svítit sluníčko a vyhřeje nám dům o 2 stupně na rovných 25, nebo naopak někdo zapomene že nemá v zimě otvírat okna, protože větrá rekuperace a ochladí interiér o stupěň? V prvním případě je samoregulace jasná - topení, které má teplotu interiéru netopi, tedy se do něj ani nevkládá další energie a čeká se až teplota klesne, kdy to postupně začně samo na bázi rozdílu teplot energii předávat a odebírat. V druhém případě se zvýši rozdíl teploty mezi vytápěným prostorem a topením a tím se zvětší i topný výkon již jen z povahy toho rozdílu. Teplota sama postupně vystoupe na obvyklou hodnotu, jen to bude stát nějakou tu kačku za energii, protože udržet teplotu topné vody na 25 stupních, když je vytápěné prostředí chladnější znemaná, že termostatický ventil bude muset použít víc teplé vody pro udržení konstantní teploty na vstupu do topného okruhu (bude se vracet chladnější). Leckdo může namítat, že je tam termostatický ventil a i když je to mechanická regulace, regulace v tom obvodu přítomná je, ale tady je potřeba oddělit pojmy - regulovat na konstantní teplotu topné vody obvykle nestačí, vždy tam bývá nějaký termostat, který alespoň spíná čerpadlo. Tady běží čerpadlo 24 hodin denně a až neustále proudící topná voda o teplotě 25 stupňů je zdrojem konstantního tepla, které se chová jako samoregulující soustava.
