Hlavní stránka

Podrobnosti

Kategorie: Elektrotechnika

Zveřejněno: 10. 12. 2011 1:31

Zobrazení: 10185

Pracoval jsem na našich dvou nových cykloturistických kolech a chtěl jsem, aby měly pořádné osvětlení. Všude se doporučuje použít Auroru z DX, ale protože potřebuji vepředu i řidítkovou brašnu, musí světla jinam (pod brašnu), musí se k nim udělat dálkové ovládání z řidítek a externí akupack. Navíc ty Aurory z DX používají doslova odpadní LED bin B takže 100% fungují jen 2 ze 4 čipů (zbylé svítí méně, nebo mají barevnou odchylku) a ty dražší bin C, kde není 100% OK jen jeden čip. Takže kupovat hotovou z DX jsem nechtěl a kvalitní svítilna od značkového výrobce - to je velká spousta peněz.

Chtěl jsem, aby světla byly 2 na každém kole, z toho vždy jedno dálkové. Ledka P7 je (byla v té době) celkem jasná volba - když se u ní stáhne proud, bude svítit pořád dostatečně a je rezerva pro případný vyšší mód kdyby to někdy nestačilo.

Objednal jsem tedy 4 ks P7 bin DSVNJ z official.cz spolu s optikou a filtry. Z DX pak prázdná těla pro vestavbu menších LED a pár dalších dílů potřebných pro vestavbu. Z těch těl se použije prakticky jen hlava s korunkou a sklíčkem, vnitřní vložka pro destičku s LED a to je vše - zbytek se může vyhodit. Samozřejmě je potřebný i držák akumulátorů.

No a pak soustruh a nějaký ten durálek. Po proměření bylo jasné, že destička pro P7 se musí jen lehce upravit (propilovat otvory) a jinak sedne jako ulitá.

Teplovodivá lepící pasta umožní přichytit LED na destičku a později i destičku do vložky. K tomu silikonové průchodky, kabel z DX s příslušnou koncovkou, tavné lepidlo a vyrobit z duralu distanční podložku, protože to musí o nějaké 2mm výš.

Náhrada původního těla za vysoustruženou hladkou trubku se závitem, zalití kabelu tavným lepidlem do vložky a pak gumová zátka (průchodka), lehce upravit optiku aby sedla a celé to sešroubovat, vložit do držáku, stáhnout a je hotovo.

Nyní je třeba světla nějak vhodně připevnit. Z mého starého kola mám zoufalou zkušenost s tím, že když nasadím řidítkovou brašnu, nemůžu nasadit světlo. Když se pak člověk zdrží a je nucen svítit, musí brašnu sundat, aby nevadila svícení a dát si jí třeba přes rameno a s tím se opravdu moc pohodlně nejede. Světla tak putovala pod brašnu a bylo nutné vymyslet vlastní držák, protože nic podobného se asi komerčně nevyrábí.

Využil jsem obdobného principu, jaký se používá u některých předních blatníků a to rozvírající se čep zasazený zespodu vidlice. Vzhledem ke hmotnosti samozřejmě celokovový s gumovou vložkou. Na konci ramene je pak sevřen kus trubky z levných řidítek.

Elektroinstalace je pak složena ze 3 částí - akupacku, který jsem vyrobil vodotěsný se 4-mi LiIon články velikosti 18650, řidítkového spínače z motocyklu, který na průměr řidítek perfektně sedí a umožní přepínat režimy Off/Lo a Hi a k tomu ještě použít tlačítko, díky kterému lze i ve vypnutém stavu, nebo v Lo bliknout Hi režimem a třeba tak dát najevo protijedoucímu automobilu, že se Vám jeho dálková světla příliš nelíbí.

Elektronika (vlastně jen pár diod spájených ve stylu vrabčího hnízda) je pak umístěna právě v tom krátkém kousku řidítek, na kterém jsou připevněna obě světla.

Akupack je tvořen klasickou odpadovou trubkou o průměru 50mm, která je zarovnána na soustruhu tak, aby měla přesně kolmé a rovné hrany. Víčka vysoustružená ze silonu obsahují drážku na těsnící kroužek, takže po stažení centrálním svorníkem tvoří perfektně těsnící obal. Trochu problém je pak utěsnit průchodku kabelu, ale tavné lepidlo by to mělo vyřešit (byť na silonu už z principu držet nebude). Lepším řešením by byla těsná gumová průchodka. Svorník pak má pod maticemi a kovovou podložkou také gumovou podložku, která se po stažení stane bariérou proti vodě, která by se jinak dovnitř mohla dostat kolem závitové tyče.

Uvnitř je pak dvojice kruhových desek z kuprexitu, na které je našroubována vždy čtveřice silonových válečků o průměru 8mm, které vymezují přesně polohu akumulátorů a jsou na ně napájené komerčně dostupné pružinové kontakty, takže po stažení mají akumulátory dobrý trvalý kontakt.

Díky relativně dlouhým kablíkům, odporu spínače a úbytku napětí cca 0.3V na schotky diodách i při 4.2V napětí akupacku jede světlo v optimálním režimu, kdy se nepřehřívá, není to přehnané s odběrem a zároveň má i dostatečný svit. Mnou naměřená hodnota byla kolem 1.3A. Použití spínače je jednoduché - za normálních okolností je v poloze OFF. Pokud potřebuji bliknout, stisknu tlačítko. V takovém případě se na dobu stisknutí tlačítka rozsvítí obě světla. Pokud jedu již potmě a nebo za šera, přepnu do rožimu Lo a je tedy osvětlen prostor přímo před kolem (toto potkávací světlo má optiku se širším kuželem a je nasměrováno dolů). Kdyby proti mě jelo auto a chtěl jsem řidiče upozornit na to, že má zapnuté dálkovky, opět mohu probliknout - na stiknutí tlačítka se přidá druhé do dálky zaostřené a nasměrované světlo). V režimu Hi tlačítko neplní žádnou funkci - nemá smysl blikat.

Výdrž akupacku by měla být kolem 8 hodin v režimu Lo a asi 4 hodiny v režimu Hi, což je dostatečné i na delší výlet natěžko bez možnosti nabíjení a s občasným dojezdem za šera.

Externí nabíjení lze realizovat úpravou originální nabíječky LiIon, kde jednoduše budeme namísto 1 článku nabíjet najednou 4 (čas tedy bude 4x tak dlouhý) a provizorně si z ní vyvedeme kontakty, nebo lze postavit vlastní nabíječku typu Zajíc, která může být i podstatně výkonnější. Prozatím jsem jen upravil originální nabíječku pro nabíjení 2 článků tak, že jsem do ní zabudoval konektory pro připojení 2 těchto akupacků a ačkoliv nabíjí celkem dlouho, je to nabití spolehlivé.

Další vývoj již budu směřovat maximálně k vytvoření lehčího dvoučlánku, nebo jednočlánkového držáku pro odlehčení kola do situací, kdy není předpoklad dlouhých nebo opakujících se nočních jízd.

Pokud jde o praktické zkušenosti, tak vyloženě noční jízda byla otestována ve vojenském prostoru Brdy v jeho zpřístupněné části zatím na asfaltce při opožděném návratu domů a množství světla bylo dostatečné pro jízdu standardní rychlostí. Další test byl při nočním výjezdu na Poledník a následném sjezdu dolů, kdy světla stačily osvětlit i prostor přede mnou jedoucím cyklistů, kterým zkomíraly jejich čelovky. Tady byla celkem kamenitá cesta a přesto bylo možné držet celkem slušnou rychlost. Množství světla je samozřejmě proti klasickým levným světlům pocitově uplně jinde. Tam, kde přední světlo doslova mžouralo před přední kolo je teď plné světlo na 20m dopředu a přijatelné osvětlení i za touto hranicí. Jednoznačně jsem spokojen, protože světlo zatím plní mé očekávání.

• Předchozí
• Následující