Hlavní stránka

Lisujeme kabiny

Model s průhlednou kabinkou vypadá vždy o třídu lépe, než stejný model s pouhou neprůhlednou atrapou. Výroba tvarově mnohdy složitého výlisku v domácích podmínkách není až tak obtížná, jak by se mohlo zdát. Pokud se nám podaří sehnat průhlednou fólii v roli, bude výroba hračkou. V nouzi lze použít i velkou PET láhev, kterou rozřežeme tak, abychom obdrželi odstřižek ve tvaru obdélníku.

Základem je samozřejmě výroba kopyta. Pro velkovýrobu by bylo zapotřebí použít tvrdé dřevo. Protože však předpokládáme, že nevyrobíme více, než maximálně desítku kusů kabin, můžeme s výhodou použít rychlejšího a možná i méně pracného postupu, než je opracování tvrdého dřeva. Mám samozřejmě na mysli klasické polystyrenové kopyto s dostatečnou vrstvou laminátu a tmelu. Po vybroušení tvaru kopyta (včetně velkých přesahů výšky a délky kabiny), toto olaminujeme alespoň 1-2 mm silnou vrstvou skelné tkaniny. Po vytvrzení pryskyřice vybrousíme dokonale všechny nerovnosti a celé budoucí kopyto potáhneme vrstvou tmelu. Osvědčil se mi polyesterový dvousložkový tmel na karoserie, který se již po 30-ti minutách od smíchání obou složek velmi dobře brousí. Po vybroušení první vrstvy položím vrstvu druhou, opět přebrousím a již pouze dotmelím případné "bublinky" a další drobné nerovnosti. Celé kopyto nakonec zlehka přebrousím velmi jemným smirkovým papírem. Druhou částí přípravku je překližkový rám, sloužící k uchycení fólie. Kopyto by tímto rámem mělo s asi 2 mm rezervou projít. Při lisování postupujeme tak, že nejdříve odřízneme potřebný kus fólie, tento upneme do rámu pomocí dvou lišt a sady svěrek. Je potřeba odhadnout, jak velkou smyčku fólie prostrčíme otvorem v rámu.

Rám i se smyčkou z fólie nasadíme na kopyto, kopyto podložíme (pokud jsme jej předem neopatřili nějakým pevně přilepeným stojánkem) a rám co nejvíce zatížíme pomocí různých těžítek. Optimální by bylo, kdyby se tato těžítka k rámu dala připevnit, aby v náklonu nepadala.

Nakonec pomocí horkovzdušné pistole opatrně prohříváme fólii na teplotu, kdy se stane tvárnou. Chce to trochu cviku a trpělivosti, neboť zatímco ohřejeme jednu stranu, druhá pomalu chladne. Zvláště zpočátku nesmíme být nedočkaví, neboť prohřát se musí částečně i povrch kopyta a příliš vysoká teplota může fólii propálit. Že jsme dosáhli vhodné teploty po celé ploše fólie poznáme tak, že zatížený rám začne klesat. Pokud klesá nerovnoměrně, zahříváme více tu stranu, která klesá méně. Někdy se vyplatí po dobrém prohřátí odložit horkovzdušnou pistoli a lisování trochu ručně pomoci tak, že na rám ještě ručně přitlačíme. Tuto metodu jsem s úspěchem použil k lisování 6-ti ks kabin modelu DIABLOTIN, který jsme v našem klubu začali houfně stavět. Kopyto, vyrobené touto technologií nevykazuje známky nějakého vážnějšího opotřebení.
(Článek byl zveřejněn v časopise RC Modely číslo 10/2000)