Cestování - cyklo

A je to tu znovu - minulý rok byl pro nás premiérový a že bychom tento vynechali nás nějak nenapadlo. Takže opět balíme kola, cyklovozík a spousty našich zbytečností i nezbytností, abychom mohli strávit týden na Modravě s podobně vybavenými rodinami. Cyklovozíky jsou již součástí naší legislativy, takže vzhůru na Šumavu.

Strávit týden na šumavské Modravě a seznámit se s dalšími uživateli cyklopřívěsů, prohlédnout si individuální úpravy a vylepšení - to zní jako dost dobrý důvod k tomu, aby se člověk zúčastnil a to navzdory nesmyslnému šílenství, které tento rok vyvolalo sdružení Pes přítel člověka, které prosazovalo zákaz trápení psů v cyklovozících určených pro převoz psů. Děti se s tím "svezly" a i když masy cyklistů protestují, stejně se kolem toho dělalo a dělá dusno. Šlo již o 7. ročník tohoto setkání a nejobtížnější nebylo jak by se mohlo zdát odjezdit v daném terénu a profilu jednotlivé trasy, ale vůbec se dostat na listinu účastníků.

Také bych tento článek mohl nazvat "S cyklovozíkem v zemi krále Miroslava", protože v době, kdy se následkem stupidní krátkozrakosti jednoho hloupého redaktora rozpoutala debata o tom, zda odfláknutý zákon neřešící přepravu dětí v přívěsných vozících za kolo znamená, že jsou u nás zakázané, je opravdu skoro jednodušší vyrazit s vozíkem "zpívat" za hranice, kde je naštěstí ona vyspělá evropa a kde dávno pochopili potřeby cyklistů a až na výjimky mají tento druh dopravy ošetřený.

Když jsme se minulý rok vrátili celí nadšení z kololodi, věděli jsme, že se sem rozhodně chceme vrátit. V okamžiku zveřejnění nabídky těchto zájezdů (sledovali jsme www.kololod.cz prakticky denně již od vánoc) bylo ihned jasné, kterou trasu a termín bychom rádi. Volali jsme známým, kteří tam byli minulý rok s námi a ještě něž jsme stačili říct, že máme vybranou jubilejní trasu a i termín, z druhé strany se ozvalo, že už mají vybráno a přesně se trefili jak do trasy, tak do termínu 6.6. - 15.6. Slovo dalo slovo a tak jsme obratem zájezd objednali. Jednalo se o jubilejní trasu (novinka v nabídce ku příležitosti 10 výročí kololodi). Náročností se měla blížit střední a jižní trase, což jsme věděli z minulého roku, že ujedeme a navíc i loď pro tuto trasu byla stejná jako minulý rok na střední trase - Tvrdi, takže jsme věděli do čeho jdeme.

Když jsme v lednu přemýšleli o tom, kam vyrazíme na kolech, měli jsme celkem jasno – Chorvatsko (kololoď), Francie (ta nakonec odpadla) a pak něco malého na rozježdění. Vybírali jsme nakonec mezi rakouskými Alpami a Maďarskem. Byli jsme poměrně nerozhodní a tak jsme do hlasování zapojili synovce Davida, který pojede s námi, aby si na vlastní kůži vyzkoušel jaké to je sedět několik dnů po sobě v sedle. Davidův hlas rozhodl a proto jsme se vydali právě sem – do oblasti kolem Balatonu. Termín byl příznivý – odjezd 30.4.2008 pozdě večer, druhý den je státní svátek, takže padne jen jeden den dovolené a návrat bude v neděli pozdě večer – to znamená, že v pondělí budu již opět v práci a přitom budou všechny 4 dny využity naplno. Mezi podáním přihlášky a vlastním odjezdem se mi podařilo zlomit si nohu v kotníku, takže po 2 měsících v sádře a měsíci rehabilitací to pro mě byla i příležitost kotník rozhýbat a vyhřát v lázních.