Modelařina

Nosit vysílač na letiště jen tak v ruce a uskladňovat jej v dílně kde se práší jen tak do skříně není nejvhodnější řešení. Originální kufry jsou drahé a tak jsem jako mnozí řešil co s tím. V OBI jsem kdysi objevil pěkný kufřík za tehdy nevídanou cenu 499 Kč (dnes jsou i levnější) a tak jsem jej ihned koupil.

Jako vedoucí modelářského kroužku, jehož členové mohli využívat podnikové letiště Aero Vodochody sousedící naší škole jsem musel řešit dopravu stále větších modelů. Když jsem jel sám, použil jsem automobil, do kterého jsem své nádobíčko uložil. Pokud se jelo s mým a klubovým, nebo jen klubovým modelem, odvezl jsem vybavení a kluky nechal šlapat pěšky, ale pak jsem začal jezdit do práce na kole a počty modelů se rozrostly, kluci chtěli chodit létat sami a to byl problém.

Uskladnit model bývá občas trochu problém. Někdo modely ukládá na půdu, jiný do garáže, další má vlastní pro to určenou místnost, nebo je má přímo v bytě. Každý z nás má svůj vlastní způsob jak model uložit a já Vás rád seznámím s tím, který používám já.

V době kdy jsem tento vysílač kupoval jsem myslel na to, že potřebuji takový typ, který mi nějakou dobu vydrží a opravdu vydržel - dodnes funguje jako hodinky a jen tak se jej asi nezbavím. Nevím jak později, ale v době nákupu byl návod v češtině docela nepřehledný a plný faktických chyb. Není proto divu, že jsem ihned sedl a vytvořil si pomůcku, s jejíž pomocí se ovládání vysílače stalo hračkou i na letišti, kde není čas přehrabovat se v salátovém vydání návodu a dávat dohromady obrázky z cizojazyčné verze s českým překladem. Jeden čas dokonce jedna dnes již neexistující firma tento návod k vysílači i oficiálně přidávala.

Každého asi zajímá, jakou hmotnost bude tak či která část modelu mít. Leckdo plánuje provést úpravy konstrukce a to se mnohdy neobejde bez zvýšení hmotnosti. Jindy není k dispozici ten správný materiál a váháme, zda použít jiný, protože si nejsme jisti, zda to nebude mít příliš negativní vliv na hmotnost. Proto jsem v průběhu stavby modelu pečlivě vážil jednotlivé díly a vše zaznamenával. Tak si dokáže každý udělat představu, zda může nahradit například topolovou překližku obyčejnou a jaký to bude mít vliv na výslednou hmotnost.

Stavba křidélek:
Výroba křidélek je triviální záležitost. Nejdříve sestavíme rámeček z balsy tl. 2mm, zahrnující vše včetně pásnic. Pokud nechceme, aby křidélka měla rovnou spodní stranu, musíme pracovní desku (hobru) podložit tak, aby byla “do vrtule”, nebo si dát práci a podložit po zaschnutí důsledně každou část slepeného rámečku. Z osobní zkušenosti však mohu potvrdit, že není problém osadit křidélko s rovnou spodní stranou, nebo jej prostě potahovat tak, aby se po vypnutí fólie lehce nakroutilo do požadovaného tvaru samo.