Hlavní stránka
- Podrobnosti
-
Kategorie: Počítače
-
Zveřejněno: 11. 5. 2008 7:54
-
Zobrazení: 11169
Po úspěchu první verze hardpadu, který je dodnes spolehlivě funkční jsem se vrátil do dílny, abych zahájil výrobu druhé verze. Důvodem je, že první hardpad byl vyráběn pro synovce a neteř a my chtěli jeden kousek taky domů. Při té příležitosti jsem udělal několik málo konstrukčních změn – některé pro vylepšení vzhledu, jiné pro zjednodušení výroby a další pro zvýšení užitných vlastností. Co zůstalo nezměněno je druh použitého materiálu – tedy osvědčený nerezový plech na kontakty a jako izolace 1mm silná guma.
Hlavní deska je shodné velikosti i síly jako v případě první verze. Co jsem změnil, byl způsob, jakým jsem vyráběl prostor pro připojovací plíšky hlavních kontaktů. Zatímco původní řešení počítalo s použitím horní frézky, nyní jsem si vystačil s použitím obyčejné vykružovací pilky do vrtačky. Vzniklo tak 9 průchozích otvorů. Drážky jsem vyrobil tradičně pomocí ruční okružní pily (nastavil jsem hloubku na 2 mm, desku s přiloženou latí přisvěrkoval ke stolu a drážku jsem fiknul). Co mě trápilo u původní verze bylo designové řešení umístění elektroniky – tentokrát jsem vyzkoušel ji zabudovat přímo do desky. Bylo by možné opět použít průchozí díru někde kde se moc nešlape, ale když už mám v dílně tu horní frézku tak jsem ji zanořil do materiálu a udělal pro elektroniku takovou menší kapsu. Tím je deska připravena k zahájení osazování dalších částí.
Stejně jako u předchozí verze jsem natáhl dráty připravenými drážkami a zalil je tavnou pistolí. Do otvorů pro připojení drátů na kontaktní plochy jsem stočil trochu víc drátu než by bylo nutné, ale zůstane tam jako rezerva – ničemu nevadí. Pak jsem drážky nožem začistil na výšku aby lepidlo nikde nevytvářelo hrboly a lepenkou vše přelepil. Do kontaktních ploch jsem navrtal otvory pro šroubky, kterými bude přišroubován měděný plíšek (použil jsem FASTONy – konektory používané v automobilech). Nakonec jsem kontaktní desky přilepil Chemoprénem a pořádně zatížil.
Po dokonalém proschnutí lepidla jsem připájel upravené Fastony na přívodní dráty a přišrouboval je ke kontaktním plechům. Mezi plechy a po obvodu jsem pak vlepil gumové pásky, čímž vznikla plocha o konstantní výšce. Ze stejné gumy je vyrobena izolační vložka s kruhovými otvory.
Úprava elektroniky spočívala v odříznutí zbytečné části desky (byly tam jen tlačítka), čímž se deska vešla do připravené dutiny. Z jednotlivých kontaktů a země jsem vyvedl drátky na konektor a stejný konektor (respektive jeho protikus) jsem použil i na vodičích v hardpadu. Tím je zajištěno, že lze elektroniku snadno vyměnit (mám rozpracovanou vlastní, takže časem ji tak budu moci snadno otestovat). V této chvíli je již možné připojit to celé na notebook a pomocí škrtání vodičem o kontakty otestovat, zda je vše funkční.
Zbývá připojit a osadit hlavní plech. Navrtal jsme do něj 16 otvorů a pečlivě je zahloubil. Pomocí vrutů jsem jej připevnil a nezapomněl na poslední vodič, který je vyveden provrtaným otvorem z boku přímo z prostoru elektroniky. Opět je použit kontakt Fastonu a šroubový spoj.
Nakonec to nejtěžší – koberec. Je to s podivem, ale našít na něj 4 pásky tak, aby to bylo opravdu kvalitně je poměrně časově náročná operace. Jana se toho chopila ráda a během několika večerů bylo hotovo. Koberec byl nalepen na místo pomocí oboustranně lepící pásky a namísto obroubení a víček elektrikářských lišt je tentokrát použit plastový L úhelník 20x20, které je pomocí vrutů připevněn k desce. Úplně poslední operací pak bylo podlepení hardpadu dvojitou karimatkou opět za pomocí oboustranně lepící pásky, což uzavřelo otvory s kontakty a zakrylo elektroniku. Tím je DDR Hardpad verze II hotov.
