Hlavní stránka

Podrobnosti

Kategorie: Stavba domu

Zveřejněno: 6. 8. 2016 21:18

Zobrazení: 5620

Když jsme stavbu připravovali, raději jsem zvolil výrobu vazníků svépomocí než hledat někoho, kdo je vyrobí a ještě řešit další dopravu. Nářadí jako kutil použiju na stavbě i po ní, takže bylo jasno a ještě se něco ušetří.

Aby vazníky měly ten správný a stále se opakující rozměr, bylo nutné vyrobit přípravek a aby se s přípravkem dalo rychle pracovat, musí zahrnovat i nějaké ty vychytávky pro rychlé upínání materiálu a přesnou práci. Již dříve jsem z číny objednal takové pomocné pákové svěrky určené k našroubování. Co mě ale napadlo jako jednoduché vylepšení kterým se dá snadno vyřešit prohnutí dřeva jsou rozpěráky s excentrem, které se vloží mezi stojiny a pákou se roztáhnou, takže přímáčknou materiál k zarážkám a zároveň drží vše jako ve svěráku a to vše bez použití truhlářských svěrek se kterými je při větším množství těžká manipulace.

Rozpěráky
Dlouho jsem přemýšlel jak vyrobit alespoň 8 rozpěráků aniž by mi to zabralo celý víkend. Nakonec mě jako nejjednodušší napadla následující konstrukce:

• Vyrobil jsem válečky z ocelové kulatiny o průměru 22mm a délce 20mm a navrtal do nich otvory o průměru 10mm a to mimo osu.
• Ohnul jsem z tenké pásoviny šíře 20mm a tloušťky 2mm páčky, které jsem na válečky navařil a sváry zapilovat tak, aby nepřekážely.
• Z nehoblovaných širokých prken jsem nařezal 2 stejně dlouhé, jedno poloviční a z hoblovaného o 3 mm slabšího pak ještě jeden dílek - všechny stejně široké (10cm).
• Do hoblovného jsem vyvrtal 22mm otvor ve kterém se bude otáčet již dříve vyrobený váleček s navařenou páčkou
• Z nehoblovaných prkének jsem vyrobil tělo rozpěráku (složeno, spojeno vruty a provrtáno vrtákem o průměru 10mm).
• Smontováno pomocí závitové tyče, podložek a matic, které mám ve velkém množství připraveny na výrobu samotných vazníků.

Rozpěráky je nutné stavět a případně zakrátit na délku tak, aby je bylo možno v zasunutém stavu vložit mezi stojiny vazníku a zároveň aby při vysunutí došlo k rozepření stojin. Řešit tím lze velmi snadno mírné deformity stojin, protože je rozpěráky natlačí na dorazy a až do slepení a hlavně sešroubování je tak udrží. Je to 100x rychlejší než když by se používaly stolařské svěrky. A ano - nefungují pokud by měly rozepřít cokoliv, co není zhruba stejně vysoké jako rozpěrák. Pokud rozpěrák vyrobíte kratší, nebo se příliš mění tloušťka použitých stojin a je třeba počítat s rezervou, dá se to řešit vkládáním například odřezků starého lina, nebo jiného materiálu (u nás potřeba nebylo).

Přípravek na výrobu vazníků
Vazníky jsou tvořeny čtveřicí stojin 35x70mm, u nás je to spíše 37x75, protože jsou sušené a nehoblované a buď se proti předpokladu výrobce seschnuly málo, nebo to má být přídavek na hoblování, naštěstí to nevadí (víc vydrží) a tak se můžeme pustit do práce.

Pro sestavení přípravku jsem si srovnal co možná nejpřesněji stavební kozy a na ně položil na výšku 3 prkna, která budou tvořit výztuhu stolu. Stůl je pak na ně přivrutován a je tvořen OSB deskami na pero a drážku. Rovinu je třeba dodržet a zajistit, aby tato plocha nebyla do vrtule, protože se od ní odvíjí i tvar celého vazníku.

Začal jsem narýsováním obvodu vazníku a ukotvením spodní zarážky v co možná nejkolmějším úhlu. Následuje zakreslení příček a vyvrtání montážních otvorů vykružovákem (je třeba se dostat k vrtaným spojům zespodu. V mém případě jsem řešil i boční podložky pod ližiny, protože jsem je chtěl vyrobit spolu s vazníkem najednou. Pak jsem osadil boční zarážky, které vymezují polohu stojin, dorazy pro montáž příček (obyčejné L úhelníky) a co možná nejpřesněji dorazy na podložku ližiny. Uplně nakonec jsem na vhodná místa doplnil v číně koupené našroubovací svěrky, které se dají během vteřiny zaklopit a tím drží stojiny z horní strany. Aby bylo možné snadněji vazník vyjmout, přišrouboval jsem boční dorazy vymazující polohu stojin tak, aby natěsno přiléhaly ke spodnímu dorazu paty vazníku a díky tomu jsem tento doraz mohl demontovat a udělat jej namontovatelný na uplně stejné našroubovací svěrky.

Jediná truhlářská svěrka je u podložek ližiny, kde slouží k sevření bočních podložek. Vymyslet něco jednoduchého co by se dalo vyrobit dříve než za čas strávený později při 26-ti potřebnými manipulacemi s touto svěrkou se mi nepodařilo.

Aby to bylo kompletní, vytvořil jsem ještě jednoduchý přípravek pro kolmé vedení vrtáku. Mám připravený vrták dlouhý asi 450mm, takže není problém část délky využít k vedení vrtáku. Přípravek je jednoduchá trojnožka se 4 stavitelnými nožičkami (šrouby), kde ve svislé trubce o délce asi 200mm jsou na obou koncích silonové zátky s otvorem pro vrták. Jednoduše se do toho vloží vrták, celé se to postaví na místo, Pustí se vrtačka a ta díky hadovitému vrtáku a jeho samozavrtávací špičce bez použití síly čistě projede dřevem. Do otvoru se pak zasune svorník a přes tesařské podložky se to celé sevře.

V té době již musí být samozřejmě naneseno ve spojích stojin s příčkami lepidlo kategorie C4,které se díky šroubovému spoji (nutno pevně dotáhnout) perfektně zalisuje. Vazník je díky svorníkům možné z přípravku okamžitě vyjmout a nechat lepidlo tvrdnout mimo přípravek a zatím se věnovat dalšímu vazníku.

Ještě bych zapomněl - k nakreslení polohy otvorů pro vrtání je také vhodné mít nějaké přípravky - stačí ohnutý kus kartonu s otvorem pro tužku, které po položení na místo spoje lze přesně ustavit proti poloze příčky a opakovatelně tak zajistit správnou polohu otvoru.

Postup výroby vazníku

• Mám nařezané stojiny (zaříznutý konec na 90 stupňů a vrchol na 45 stupňů
• Mám nařezané a ideálně i zhoblované spodní příčky, šikmé příčky a podložky pod ližinu (ty jsou v našem případě 150x20 a 150x40)
• Vložím boční podložku ližiny 150x40
• Nanesu lepidlo
• Vložím dvojici stojin
• Na příslušná místa nanesu lepidlo
• Vložím příčky
• Na příslušná místa nanesu lepidlo
• Vložím druhou dvojici stojin
• Na příslušná místa nanesu lepidlo
• Vložím druhou boční podložku ližiny
• Vložím a rozepřu rozpěráky
• Dobře ustavím podložky ližiny a sevřu svěrkou
• Zajistím zvrchu našroubovanými svěrkami
• Zkontroluju a případně doklepnu pozice všech příček
• Pomocí vrtacího přípravku provrtám na všech potřebných místech
• Vložím  (natluču) svorníky s podložkami a maticemi sevřu tak, až se bude podložka lehce bořit do dřeva.
• Uvolním všechny svěrky a rozpěráky, uvolním spodní doraz vazníku a celý vazník vyjmu a odložím na připravené místo k zatvrdnutí lepidla.

A nyní jen zopakovat celý cyklus - těchto vazníků máme celkem 26. Pak bude třeba konfiguraci změnit na výrobu střešních vazníků (ty jsou podstatně delší, ale není u nich třeba řešit speciality jako je podložka pod ližinu.

Upřímně - bez pomoci alespoň 1 (lépe 2) dalších lidí by se to asi nedalo - zkoušel jsem tak 3 kusy, dělal jsem na nich sám (s výjimkou vyjmutí a odnesení) a jeden kus trval prakticky hodinu a to jsem měl všechny příčky (s výjimkou stojin) připravené. Pokud se má zvládnout alespoň 2 ks za hodinu, je potřeba urychlit hlavně montáž svorníků. V době kdy se řežou stojiny a kdy se sestavuje a lepí vazník v přípravku mohou 2 lidé pomáhat se sestavením a druhý připravovat svorníky (navlíknout podložky a natočit matice na jeden konec. Při vrtání pak hned za vrtajícím může jít druhý člověk, natloukat připravené svorníky a za ním třetí, který na ně zespodu bude navlíkat podložky a chytat matice. Na dotažení je vhodné použít silný akušroubovák s oříškem 17mm (matice M10) a za dotahujícím pak může další člověk jít a ještě to pro jistotu ručně klíčem znovu dotáhnout.

U stěnových vazníků jsem se rozhodl neřešit v rámci přípravku boční vodící lišty pro spojení se střešním vazníkem. Myslím že to by již přípravek neúměrně komplikovalo, takže se toto bude řešit později po vytuhnutí lepidla dodatečnou montáží.

• Předchozí
• Následující