Publikační činnost

PPI2 - obrázek 1Když jsem si od majitele firmy MODELCENTRUM přinesl domů PPI2, vybalil jsem jí, tak první co mě napadlo bylo, že asi půjde o docela složité zařízení, které bude vyžadovat, aby se člověk dokonale seznámil s každičkou funkcí, než začne poprvé nabíjet. Alespoň to tak vypadalo, než jsem zjistil, že jde o naprosto jednoduchý a snadno ovladatelný univerzální nabíječ . Vlastně jediné k čemu jsem potřeboval manuál bylo, že jsem zjišťoval, čím vším lze tuto nabíječku vůbec napájet. Po zjištění, že lze použít 12V autobaterii, 12V gelový akumulátor, nebo klasický 12V stejnosměrný zdroj jsem se rozhodl, že vyzkouším všechny tyto alternativy. Začněme ale od začátku – tedy od toho, co vlastně nabíječka nabízí.

Každý kdo má alespoň trochu přehled o nabíjecích článcích ví, že existuje celá řada různých druhů, lišících se od sebe nejen kapacitou, ale i chemickým složením, hmotností, schopností dodat najednou různě veliké maximální proudy, ale liší se i způsoby nabíjení či skladování. Stejně jako i v jiných oblastech (mobilní telefony, videokamery atd.), začínají se i v oblasti modelařiny používat články Li-Ion, které jsou svými specifickými vlastnostmi jako dělané pro oblast Slow Fly.

Když jsem byl požádán o otestování disperzního lepidla BISON WOOD EXPRES, prodávaného firmou MODELCENTRUM, měl jsem trochu obavy, abych si případnou negativní recenzí (a věřte že na špatný výrobek bych ji napsal bez mrknutí oka) nerozházel dobré vztahy s touto firmou, ale naštěstí se ukázalo, že toto lepidlo patří ke špičkovým výrobkům, což dokázalo jak objektivní testování, tak subjektivní dojem několika modelářů “pokusných králíků”.

Téměř každý model obsahuje nějakou tu krytku či dvířka a uchycení těchto nezbytných součástí dnešních modelů bývá řešeno různými způsoby. Někdo za tím účelem používá lepící pásku, někdo páskovou gumu, nebo suchý zip. Já již dlouho používám miniaturní zámečky vlastní výroby, které jsou spolehlivé, levné, lehké ( 3 gramy ) a snadno a rychle vyrobitelné ze zbytků i v amatérských podmínkách s běžným ručním nářadím. Potřebným materiálem je zbytek měkkého duralového plechu tloušťky 1 mm, drát do jízdního kola, podložka a kus ocelové struny o průměru 0,3 mm.

O nutnosti vyosení motoru, již bylo napsáno mnoho. Začínající modelář ale často stojí před problémem, jak změřit úhel, který momentálně motor zaujímá vůči základní ose modelu. Často se tento úhel odhaduje, nebo od oka srovnává s výkresem, což může vést ke zhoršení letových vlastností, nebo v horším případě i k havárii.. Přitom výroba přípravku dle následujícího postupu je otázkou několika málo minut.

Když jsem poprvé uviděl profil modelu DIABLOTIN, doslova mě šokoval. Tak zprohýbaný a baculatý tvar se hned tak nevidí. Protože jsme v kroužku plánovali postavit křídel více, napadlo mě, že vyrobím přípravky, za pomoci kterých by se takovéto křídlo dalo velmi snadno, rychle a především přesně sestavit. Na první pohled totiž profily zaujmou kruhovými odlehčovacími otvory, které jsou jako stvořené pro dále popsanou metodu stavby na trubkách. Začněme ale od začátku.