Hlavní stránka

Dovolená na kolech - obecně

Podrobnosti: Kategorie: Cestování - cyklo; Zveřejněno: 23. 3. 2005 21:31; Zobrazení: 7207

Velmi často se setkáváme s názorem, že jsme tak trochu blázni - trmácet se s těžkým nákladem naloženým na plně vybaveném kole do kopců a zase z kopců od místa k místu. K tomu všemu naše postavy rozhodně nepatří ke druhu homo atleticus. Já sám jsem člověk počítačový, který celý den sedí u počítače a v současné době i cestou domů sedí a doma pak opět povětšinou sedí, nebo leží. Jana toho jako zdravotní sestra naběhá o něco více, ale k aktivnímu sportování máme oba dost daleko. To vše ovšem neznamená, že bychom nemohli jednou za čas pokořit pár stovek kilometrů v sedle kola.

Rozhodně tím nechci říci, že se má každý ihned zabalit, naložit kolo a vyrazit na týdenní tůru po Šumavě, ale rozhodně s malou tělesnou přípravou může něco podobného absolvovat téměř každý a vůbec to nemusí být obtížné, nebo nepříjemné jak si každý myslí.

Hlavní je příprava, kterou je třeba vykonat poctivě. Pokud máte možnost dojíždět na kole do práce, je to nejideálnější způsob, jak své tělo ochablé nedostatkem pohybu na takovou trasu připravit. Sám jsem se v jednu chvíli nacházel v natolik špatném fyzickém stavu, že jsem po krátkém popoběhnutí ucítil nepříjemnou bolest v koleně a skončil jsem na 14 dní v domácím ošetření. Tím, že se tělo takto ozvalo mi vlastně dalo najevo, že mám se sebou něco dělat a ihned po uzdravení jsem si pořídil kolo. Po jeho zakoupení jsem si dal cvičně 11 kilometrů do práce a zpět. Tam mi to trvalo hodinu a myslel jsem, že vypustím duši. Zpět to bylo částečně z kopce, takže o trochu lepší, ale měl jsem zadek pěkně otlačený a měl jsem chuť s tím seknout. Že bych jezdil denně bylo pro mne nepředstavitelné. Příští týden jsem to ale zkusil znovu a hned 2x, pak 3x, až jsem jezdil denně. Čas se během 3 měsíců dostal na 30 minut tam a 25 zpátky a cesta se stala naprosto pohodovou. To je chvíle, kdy je člověk perfektně připraven i na náročnější tůru. Důležité je pouze překonat počáteční problémy, kdy se tělo námaze brání a snaží se nás odradit únavou, bolestmi a pocitem nepohodlí. Je to jako boj kdo z koho - buď vyhraje naše pevná vůle, nebo vrozená lenost.

Jana jezdila do práce asi 3 km a občas si vyjela i na menší výlet. Je to kus ženský a hned tak ji něco neporazí, takže k naplánované dovolené neměla vůbec připomínky a nezdálo se, že by z ní měla strach.

Pokud nemáte možnost denně jezdit do práce na kole, nezbývá, než se připravovat po práci a o víkendech. Vždy platí, že začínat se má po malých dávkách a teprve postupně je zvyšovat. Není možné koupit kolo, nebo ho po letech oprášit a vyrazit si pár dní před odjezdem na 50 km tůru v domnění, že to bude pohodový výlet. Navíc je třeba počítat s tím, že s sebou potáhneme docela slušný náklad, takže i to je vhodné natrénovat. Rozhodně by bylo vhodné najezdit před odjezdem alespoň 500 km. Může se to zdát hodně, ale když to budete mít do práce 5 km daleko, je to najezděno za dva měsíce.

První pocity z kola ověšeného vpředu i vzadu 35 kg nákladu jsou docela smíšené. Člověk má pocit, že se to nemůže pohnout z místa, ale když se to pohne, je to jako jízda v náklaďáku - "uhněte, jede tank". A ono to opravdu jede a není to takový problém jak to může vypadat. S předními brašnami je potřeba si trochu zvyknout na poněkud odlišné reakce předního kola, ale po pár kilometrech je to v pohodě. Do kopců je nutné řadit nižší stupeň a šetřit síly, ale jde to. Nepamatuji se na mnoho kopců, které by nebylo možné i s takovýmto nákladem vyšlápnout.

Pokud jste dočetli až sem a máte pocit, že chcete strávit dovolenou netradičně, mohu Vás ujistit, že neexistuje důvod, proč to nezkusit. Tak šup do sedla a šlapeme - šlapeme ;o)