Rekonstrukce, dílna

Před časem jsem stál před problémem, jaká dvířka použít u sádrokartonové koupelny s keramickými obklady pro přístup k uzávěrům vody, měřákům spotřeby a pro případný servis a kontrolu rozvodů. Dlaždice 250x330mm jsou na jednu stranu velké, ale na druhou stranu dvířka velikosti jedné dlaždice pro případné opravy nestačí. Dělit kvůli dvířkům dlaždice a dělat spáry navíc jsme nechtěli, protože by to působilo rušivě a proto jsme se rozhodli pro dvířka na míru se spárou v mezeře tak, aby po zavření nebylo na první pohled zřejmé, kde se přesně dvířka nacházejí. Na velikosti jsme se schodli - bude to 2x2 dlaždice. Po prozkoumání internetu jsem narazil na nejmenovanou firmu, která dle popisu dělala cenově přijatelná dvířka (okolo 2000 Kč) a tato jsem objednal. Bohužel to co dorazilo nejen neodpovídalo webovému popisu (namísto klasických dvířek s pantem to byl kus plechu, rámeček a magnety), ale celé to bylo v rozkladu, protože dotyčná firma bodově svařila pozinkovaný plech a to pouze povrchově, takže se cestou několik svarů (slepenců) rozpadlo. V té chvíli jsem rezignoval na další podobné objednávací akce, dvířka jsem reklamoval, nechal si vrátit peníze a rozhodl se vyrobit dvířka vlastní.

Tento postup vychází z databanky fotografií, které jsme samozřejmě v průběhu všech prací pořizovali. Časový sled zde uvedených operací je v tom pořadí, v jakém jsme tu kterou činnost opravdu prováděli.

Samotné bourání, které bylo spíše rozebíráním bylo celkem triviální záležitostí. Dřevotřískové desky držely pouze na měkkých dřevotřískových hranolech přistřelených ke stropu a podlaze a mnohdy stačilo zabrat holou rukou a deska zůstala v ruce. Desky byly slabé a dutina mezi nimi nebyla ničím vyplněna, takže je stačilo nalámat a dočasně uskladnit ve sklepě.

I když naším původním záměrem byla koupě nového bytu, jejich cena je opravdu poněkud nadsazená a i když bychom to patrně za pomoci hypotéky nějak zvládli, nakonec jsme se rozhodli koupit byt starší a tento zrekonstruovat. Měli jsme představu bytu v osobním vlastnictví, ale když známý prodával svůj byt 2+kk (respektive družstevní podíl) a stěhoval se do vlastnoručně postaveného domku, dali jsme přednost této vcelku bezpečné variantě s tím, že se jej snad v budoucnu pokusíme následovat. Nesplacená část vkladu byla tak nízká, že jsme téměř obratem zažádali o převod do vlastnictví, takže po vyřízení formalit bude byt patřit opravdu nám.